Recently Czech Elle asked me to do a little interview for them about running. I was really chuffed as it’s still a fairly new hobby of mine, so to be asked to share my views, experience and opinion is a huge compliment! Thank you very much Elle!
As it always happens, they didn’t use the whole piece, so I’m sharing it here on my blog, perhaps to inspire more runners and non-runners out there? Unfortunatelly it’s only in Czech at the moment, I’ll translate it, if I ever get some sleep? Or perhaps pop it into Google translate and see what happens?
My quote of the day? “Shut up and run”, so I’m going to do exactly that!
Happy running!
Na jakou hudbu nejraději běháte? Klidně konkrétní songy…
Úplně nejraději běhám bez hudby. Možná je to trochu neobvyklé, ale je to tak. Zejména, běhám-li dlouhé tratě. Člověk má pak prostor u běhu meditovat a odpočívat, nebo jindy si třeba opakovat věci do školy.
U kratších tratí občas ráda pouslouchám audio knížky nebo aktuálně si velice užívám všechna alba od OneRepublic.
Jaká trasa je vaše oblíbená a proč a kolik má km?
Existuje vícero tras, na něž nedám dopustit.
V New Yorku, kde bydlím, nejraději běhám okruh v Central Parku. Človek se tak alespoň trošku dostane do přírody. Jeden okruh měří přibližně 10 km a většinou se ho snažím bežet třikrát. Je tam i pár kopečků, na rozdíl od zbytku Manhattanu, a tak je běh hned zajímavější. Také je to trasa, kde většinou končím každý svůj newyorský běžecký závod. Končí tu i slavný New York Marathon, což mi dodává užasnou motivaci. Na druhou stranu musím přiznat, že už znám zpaměti snad každý tamní ukazatel i namalovaného panáčka na zemi a vím, kterému z nich například chybí hlava, kterému zase ruka. Tak mě napadá, že bych možná měla uvažovat o změně. V Londýně nejčastěji běhám podél řeky, je tam krásně a měkčí povrch, který tolik nezatěžuje kolena. Tuto trasu opravdu zbožňuju, je různorodá a na Temži se neustále něco zajímavého děje. Běhám obvykle z Kew Gardens do Wandsworthu, což je okolo 16 km. Pražská trať podél Vltavy je ale také nádherná. Mou běžeckou stezku v LA, zase tvoří pláž. Obvykle běžím z Venice až k centrále Baywatch a nazpět, což představuje zhruba 17 km. U této trasy však hudbu poslouchám za všech okolností a co jiného v těchto místech než ústřední znělku k seriálu Pobřežní hlídka! Jako teenager jsem tento seriál milovala a proto si tuto kombinaci nedokážu nikdy odpustit, je to má soukromá klasika. Hmmm, nemělo by ale tohle zůstat tak trochu mým tajemstvím?… Pokud se dostanete do Paříže, nemůžete vynechat běh na královské trati v Jardin du Luxembourg. Musíte však počítat s tím, že pro dosažení slušné vzdálenosti je třeba okruh několikrát zopakovat. Za odměnu si pak dáte zmrzlinu z ‘Amorina’ hned vedle!
Střídáte při běhání rychlosti?
V posledních pěti měsících, kdy jsem trénovala na maraton, jsem rychlost nestřídala. Spíše jsem se snažila najít své vytrvalostně udržitelné tempo, což bylo velice důležité. Člověk by nejraději nadšeně vyběhl mnohem rychleji, ale síly si musí rozložit na celých dlouhých 42 km, proto je třeba hned od začátku držet tempo na uzdě.
Trénink na můj druhý maraton, který právě začínám, je však uplně jiný přiběh. Jeho zásadním cílem je zlepšit moje průměrné tempo a maraton uběhnout rychleji. Proto nyní trénuji na 200 m trati sprint s následným zpomalením do svého průměrného tempa a tento režim neustále opakuji. Sprintem vybíhám kopce (pokud v okolí Manhattanu nějaký konečně najdu – např. Williamsburgský most je stoupavý, sice mírně, ale o to více zničující), což pomáhá zlepšit mé celkové tempo a tím i celkový čas dosažený při maratonu. Musím však jednoznačně dodat, že příprava na druhý maraton je větší “makačka”, než na ten první! A to jsem si myslela, že to náročnější už být ani nemůže!
V čem běháte, v jakých konkrétních botách a oblečení a proč?
Běhám v teniskách Nike, neboť jsou pro mě nejpohodlnější. Mám je od Nike vyrobené na zakázku a jsou opravdu úžasné. Tenisky jsou však záležitostí výjimečnou, protože každý má jiný tvar nohy a je třeba je pořádně vyzkoušet. Já sama jsem proběhala mnoho značek, než jsem našla svůj perfektní pár. Můžu potvrdit, že maraton lze zvládnout bez puchýřů a černých nehtů, není to jen neověřená fáma!
Velice mi vyhovuje oblečení zn. Nike , hlavně jejich legíny, což jsem si opakovaně potrvdila zvláště při běhu na dlouhých tratích. Značky jako Lululemon, Moving Comfort a Shock Absorber se mi také osvědčily. Mám také ráda legíny CW-X.
Co doporučujete jíst před a po běhání?
Před pražským během jsem se nechala zlákat profesionalními názory a den před maratonem jsem si dala těstoviny. Všude se totiž dočtete, že odpoledne před závodem máte jíst pouze těstoviny. Poslechla jsem a nakonec mi bylo během celého závodu šíleně těžko. Každý z nás je biologicky neopakovatelný a v mnoha směrech pro něj platí individuální pravidla, včetně toho, co jíst. Proto bych raději nic nedoporučovala. Důležité je věřit si a zůstat u toho, co vám vyhovovalo během celého tréninku.
Mně samotné nejlépe vyhovuje jíst střídmě a zdravě, čím více zeleniny, tím lépe. Večer před závodem si ráda dám uvařená zrnka quinoa s houbami, tymiánem, česnekem a roketovým salátem, což mi dodá dostatečné množství bílkovin. 1,5-2 hodiny před startem si obvykle dám banán a pokud se cítím unavená, vypiju 2-3 lžičky černé neslazené kávy, aby se můj organismus “probudil”. Tím nechci tvrdit, že káva je zdravý návyk hodný následování. Je to pouze můj trik, jak zvládnout trénink maratonu poté, co jsem třeba strávila celou noc v letadle.
Proč milujete běh?
Běh jsem původně nenáviděla, připadal mi příliš náročný. Jsem však taková, že pokud něco neumím a nejde mi to, s o to větší vervou se do toho pustím. Překonám náročné začátky a nakonec si to zamiluju. Běhám, neboť mě to dělá pozitivnějším, spokojenějším a šťastnějším člověkem. Jestliže například spím pouze dvě hodiny a potom si jdu zaběhat, dokáže mě to “nakopnout” a dodá mi to neuvěřitelnou energii a chuť do života. Běhaní ráda nazývám svou ‘pohyblivou meditací’.
Běháte s nějakou aplikací?
Velice často běhám s NikePlus. Tato aplikace mi pomohla najít správné tempo a zklidnila mě, pokud jsem běhala příliš rychle. Mám dny, kdy jsem lenivá, tak si ji zapnu, aby na mě ‘dohlédla’. Pak doběhnu i posledních bolestivých 300 m, které mi chybí do 10 km.
Jsou však dny, kdy si NikePlus nezapínám. Chci si užít běh bez zásahu jakýchkoli aplikací a socialních médií, v klidu. Je mi úplně jedno kolik ten den uběhnu, dělám to jen pro radost.
Účastníte se závodů, chtěla byste popřípadě nějaké zkusit?
Závodů se učastním téměř každý týden. Jsem členem newyorského běžeckého klubu ‘New York Road Runners’, který pořádá kratší charitativní závody téměř každý víkend. V sobotu nebo v neděli ráno si s nimi chodím zazávodit, je to moc fajn. Mám ráda jejich komunitu a je to pro mě hezký začátek víkendového dne. V květnu jsem uběhla pražský Volkswagen Prague Marathon, což byl sice zničující, avšak nepopsatelně užasný, zážitek. V minulých několika měsících jsem si v Americe zaběhla asi 15 půlmaratonů. Přestože to možná z uvedeného výčtu tak nevypadá, soupeření v oblibě nemám. Běh jako takový dělám pro sebe. Je to spíš určitá forma soupeření sama se sebou. Chci vědět, co dokážu a člověk se vždy o sobě dozví něco nového. V příštím roce mě čekají další 2 maratony, na které se už teď těším. Po proběhnutí cílem svého prvního maratonu jsem si řekla: ”Tohle už nikdy více!”, neboť to bylo o poznání náročnější, než jsem si jakkoli dokázala představit. Dva dny nato jsem poslala přihlášku na další dva!
Běháte i na dovolené?
Ano, většinou běhám. Právě jsem se vrátila z Grand Canyonu, kde je tak nádherná příroda, že by mně bylo líto se tam pořádně neproběhnout. O víkendu jsem byla v Miami a tam velice ráda běhám na Boardwalku podél pláže v písku, i když je to fuška. Běhání mě motivuje, dodává mi élan a hlavně mně umožňuje poznávat zajímavá, namnoze nová, místa z jiného, netradičního úhlu pohledu. A o tento pocit nechci přijít ani o dovolené. Běh pro mě nepředstavuje vynucené posilování, je to aktivita, u které se celkově odreaguji. Běh je vlastně moje dovolená!
Kombinujete běh s jinými sporty? Jakými, jak často, z jakého důvodu?
Určitě, co nejvíce, pokud mi to čas dovolí. Cvičím jógu, neboť je strašně důležitá pro zlepšení flexibility svalů zkrácených během. V mém případě je to opravdu nutné, neboť jsem od mala poněkud strnulá a bez protahování to zkrátka nejde. Celkově jsem aktivní člověk a sporty se snažím neustále obměňovat – zumba, bikram jóga, boxování, plavání. Vybraný sport mě ale musí bavit, jinak se sotva donutím k smysluplnému pohybu. Nedám dopustit na tréninky s Tracy Anderson, trenérkou Gwyneth Paltrow, které nikdy nevynechám. Její cviky fungují skvěle a z hodin odcházím silná a sebevědomá. Intenzivně s ní nebo podle jejího programu na DVD cvičím 5-6 krát týdně, přičemž k tomu čtyřikrát v týdnu běhám. Občas to kombinuji s tréninkem svých klientů, neboť jsem certifikovaným trenérem fitness. Tuto činnost prozatím provádím jako své hobby. Takto předložený výčet se může někomu jevit jako přílišné zatěžování organismu, ale já jsem si na tuto intenzitu vcelku bez problémů zvykla. A pak – každý jedinec je naprosto jiný! Nakonec i moje práce svým charakterem vyžaduje intenzivní nasazení… Pokud zrovna nehodláte běžet maraton, není samozřejmě nutné až takhle usilovně trénovat… Důležité je, najít si sport, který vás baví a užívat si to!
Četla jste někdy nějakou knížku o běhání?
Teď jsem právě dočetla klasiku tohoto žánru ‘Born to Run’, která mě nepřestává udivovat. Jednoznačně ji doporučuji každému běžci i neběžci! Kdo kdy slyšel o Tarahumarech? Více se k tomuto tématu vyjadřovat nebudu, aby se tento rozhovor nestal recenzí této úchvatné knihy.
Jinak faktické knihy o běhu nečtu, spíš si najdu potřebné informace na internetu, popřípadě své dotazy konzultuji s trenérem maratonu. Odebírám však pravidelně měsíčník ‘Runner’s World’, který jsem si velmi oblíbila.
Sledujete blogy nebo nějake webovky s běháním?
Spíš než čtu, raději píšu. Své nasbírané běžecké zkušenosti a to, co jsem se naučila během závodů díky pomoci a radám profesionalních maratonců, se snažím sdílet na svém blogu ‘The Model’s Office’. V kategorii #modelruns najdete tipy na mé oblíbené běžecké trasy po celém světě, jak na problémy s “běžeckými” koleny (‘runner’s knee’), jsou tu cviky, které vás protáhnou po každém závodu a doporučení, jak na marathon trénovat. Psát o běhání mě moc baví. Je krásné dostat například mail od člověka, kterého jsem motivovala, aby si obul běžecké tenisky a vyrazil na trať!
More of my favourite routes:
Clapham & Wandsworth Common, London
